V životě je to často jako na houpačce.

Vděčnost má jednu paradoxní vlastnost...

Když se moje prababička Františka zamilovala,
byla doba,
kdy ženy v naší zemi
měly jen pár týdnů právo volit.

Co prvního vás napadne, když o sobě někdo řekne, že "na sobě pracuje"?

Vždy je to záležitost celostní, ale mám zkušenost, že každý malý krůček mého snažení udělal něco pro celek. Ať to byla strava, fyziologicky zdravý pohyb, nebo působení skrze mysl.

Skupinka motýlů tančí svůj motýlí tanec...

Před časem jsem měla domluvenou skype konzultaci The Work Byron Katie, tentokrát s jednou mému srdci velmi drahou bytostí...

Když se seznámil trabant a lamborghini, měli toho tolik co objevovat jeden od druhého...

Přátele a partnery si vybíráme. Rodiče i děti jsou dané.

Nože, pušky, luky, kuše..
Proč se děsíš, moje duše?
Výstřely a na vojáky hraní..
i když jen jako,
co mi brání
sdílet radost mého syna
při hrách, co mu připadají prima?

"Mám zvláštní dar! Vím, kým skutečně jste! Pojďte za mnou a já vám to tajemství odhalím. Jen já to vím, kým skutečně jste..."

Už nějakou dobu s mužem hledáme vzájemné pochopení pro mou veleemocionalitu a jeho dvoupocitovost.

Taky se na to ptáte?

Ladění duše je jako ladění nástroje...