JSME TŘETÍ GENERACÍ ŽEN, KTERÉ MĚLY ZÁROVEŇ PRÁCI A K TOMU VE STEJNOU DOBU PEČOVALY O DĚTI..

Pojďme přestat hledat zázrak venku.

Zvládly jsme toho už tolik.. Zároveň.. 

Jen jsme se mnohé ztratily samy sobě. Mnohé jsme se naučily parádně mít tah na branku, překonávat překážky, dokázat nemožné. 

No, mnohé z nás ztratily někde cestou schopnost zastavit se, regenerovat, jen tak plynout, odpočívat..

Najděme způsob, jak se opečovat zevnitř tak, abychom se vrátily do přirozeného rytmu, přirozeného nastavení, dovolili si už konečně regeneraci, která podporuje uzdravení.

 Vystavme se tomu, co je pro nás jako lidi tím nejpřirozenějším prostředím. Tak, jak to právě teď zvládneme. A nechme, ať se věci udějí. 

Všichni to tam uvnitř někde cítíme, víme.. 

Jen to vypadá "tak nějak moc jednoduše", než abychom se k tomu vrátili.

Možná to nebude tak rychle, jak nám slibují reklamy doslova na každém rohu.

Každopádně to bude mnohem trvalejší. 

Pojďme se vrátit dovnitř, ukonejšit sami sebe a ptát se: 

Co je to pravé ořechové právě teď?

Co mohu ubrat, vyladit, kde mohu povolit, co mohu pustit?

Prostě proto, abych se vrátila do rovnováhy. 

A hlavně se v ní potom uměla udržet. 

Nebo spíše si dovolila lehce tančit okolo rovnovážné harmonické polohy. 

Však i rovnodennost je jen dvakrát do roka. 

A naše tělo, mysl, duše mají tu moc už v sobě. Stačí si vzpomenout.

Marci