RŮŽOVÁ ZÁŘE

Myšlenky stékají
jak kapky po deštníku,
po deštníku růžovém.

Kapou si, kap kap
jedna vedle druhé,
jak při dešti
zkropily zemi...

Kapičky růžové
změní se v semínka
z každé hned vyráží
stonek a květ.

Z květů se růžová
skrz vůni rozšíří
line se okolím
až skrz mne
prostoupí
obejme nitro mé.

Tam někde u srdce
vůně se promění
ve zřídlo růžové
co záři šíří...

Nejdříve po těle
růžová rozzáří
všechno, co bolí
co smrti se blíží...

Každičkou součást mne
růžová zabarví,
uzdraví,
přinese odpuštění.

Zřídlo jak bezedné
posílá růžovou
na koních
do okolí.

Růžová uvnitř mne
nabývá na síle
na křídlech labutí
jemně si vzduchem plyne.

Obarví oblaka
ta vítr odvane
až na sám
země konec.

Růžové vločky
se na zemi snášejí
září a do každé tváře
nahlédnou, pohladí
dotknou se
uzdraví...

Růžový gejzír
v duši mé stále
jak kouzlem
šíří svit
růžové záře...

Když tvář jí nastavíš
také tě pohladí
nitro tvé prostoupí
odpuštění.

Od tebe může se
ta záře růžová
rozšířit do okolí...