V životě je to často jako na houpačce.

Jedním velmi podstatným principem životního stylu, který nás vede k sobě samým, je POCIT BEZPEČÍ.

Vysoká citlivost je často považována za překážku "normálního" fungování, nějaké normy v životním stylu.

Když začnu zkoumat odpověď
na otázku "Kdo jsem?",
objevím, že je v ní ukryto
tolik oblastí a zákoutí
naprosto neprobádaných a neobjevených,
kde se snadno ztratím nebo zapomenu...
Odpovědí může být třeba i to,
co mám ráda, co ráda dělám a s kým,
jaká místa, květiny, stromy, zvířata, lidi,
káva, čaj, čokoláda jsou mými oblíbenými.......

Všimli jste si, že sexualita, smrt, období puberty, období porodu a šestinedělí, období menopauzy jsou historicky spojovány spíše s bolestí a utrpením, obzvláště pro ženy?

Letos jsem opět slyšela, jak bzučí včely na louce.

Překonáváme silou vůle potřebu spánku
a pak jsme znavení a plní nervozity,
omráčeni a neschopni zklidnit svou mysl
a doplnit síly, zregenerovat dostatečně
tělo, mysl i zážitky..

Poprvé v životě jsem dělala už spoustu věcí...

Už je to nejedno jaro zpět, no ten výjev si pamatuji v plné barevnosti do teď.

Brouzdám se pampeliškovou loukou...

Na procházce mne galantně pustil do schodů pán opírající se o hůlku.

ticho mi bolavou hlavu chladí,

klaním se vašim láskyplným okamžikům,

Když se na stejnou věc dívám odjinud....

jen a jen pro sebe prostor a čas,

Napadá mne, že jsou tu nejméně dvě roviny.